Reklama
 
Blog | Martin Lukavec

Američani o antiamerikanismu

    Britové si myslí, že jsme hloupí, Francouzi, že jsme tlustí a máme špatný vkus, a Poláci nás obdivují a respektují za naši odvahu a že jsme jim za poslední roky jednou dvakrát pomohli.  Ale Poláci si taky myslí, že Ronald Regan byl docela dobrej prezident, takže jak je brát vážně.

    Při čtení amerických novin zjistíte, že pohled z druhé strany atlantiku na spoustu témat je docela zajímavý. Nejvíc asi zaráží jejich názor, že mají právo vést války na celém světě jen proto, že mají strach, že by někdo mohl zaútočit na ně. Když už nějakou válku vedou, nejvíce američaný zajímá, jak se jejich vojáci v oné zemi mají. Neustále mluví o jejich statečnosti a obyvatele oné země mají za nepřátele, i když oficiálně je tam vlastě přijeli ochraňovat. Píšou o tom, kolik amerických vojáků zemřelo, ale kolik místních ne.

    Antiamerická nenávist je pro ně problém docela nepochopitelný. Ale trvá už docela dlouho, a když už si ho nedokázali vysvětlit, alespoň si na něj zvykli. Ale občas někdo zakroutí hlavou a napíše, že jim kulturně nerozumíme. A to je naše vina, a že my evropani furt něco chceme, ale kloudně nic neděláme. A že by bylo nejlepší se o nás prostě přestat starat.

    Tak nějak se to píše v americkém novinovém mainstreamu. Lidé městští a vzdělaní mají názor komplikovanější, nevědí sice proč tomu tak je, ale tuší, že za tím něco bude. Jeden takový komentář jsem našel v New Yorkském časopise Salon.com, který jsem přeložil (s pokusem o neformální jazyk, pro ně typickým). Heather Havrilesky píše:

Reklama

    V případě že jste měli v poslední době pocit, že nejste dost nenáviděni, zapněte si PBS (telev. kanál), když budou dávat “The Anti-Americans: A Hate/Love Relationship“. Je to taková veselá procházka extrémním strachem a averzemi, které Amerika vzbuzuje za Atlantikem,  konkrétně v Británii, Francii a Polsku.Tvůrci tohoto dokumentu jsou ve skutečnosti docela milosrdní a nechávají stranou Irák, Afgánistán a spoustu dalších zemí, kde nám nepříjdou na jméno.  Stížnosti, zdá se, jsou docela jednoduché: Britové si myslí, že jsme hloupí (velmi správně, Sire), Francouzi, že jsme tlustí a máme špatný vkus (až moc pravda), a Poláci nás obdivují a respektují za naši odvahu a že jsme jim za poslední roky jednou dvakrát pomohli (jsme stateční, přiznejme si to).  Ale Poláci si taky myslí, že Ronald Regan byl docela dobrej prezident, takže jak je brát vážně.    

    Tak jako ironické poznámky zhrzeného milence je tento dokument docela zábavnej, a to je asi proč ho hned nevykopnem z postele a nevyhodíme jeho šaty z okna. Pokud chceme slyšet depresivní a velmi pravdivé výhrady, které zbytek světa proti Americe má, můžem prostě zapnout večerní zprávy a koukat, jak lidé v cizích krajích pálí naši vlajku na svých Pryč s Amerikou večírcích.    

    „The Anti-Americans“ se soustředí hlavně na kulturní nepochopení a nesprávna zevšeobecnení. Tak jako  my docela málo víme o jiných zemích a kulturách, většina ostatních zemí toho docela málo ví o nás. Amerika pro ně začíná a končí s McDonaldem a vážně špatnym vkusem pro všechno od hudby po prezidenty.  Většina z nich nemá moc informací z první ruky, a svoje názory získali z filmů o Rambovi. To je jako kritizovat milencovy sexuální praktiky a přitom s nim nespat, jen soudit z jeho sbírky porna.   

    Ale občas se přeci jen podíváme kolem sebe a zjistíme, že jsme byli hloupí úplně stejným způsobem. Takže můžete je vinit? “The Anti-Americans” je vtipný a přemýšlivý dokument, a zatímco můžete mít chuť praštit jednoho nebo dva Francouze do obličeje, musíte uznat, že na svuj věk vypadaj docela dobře a nevadilo by vám ani usrknout toho jejich výborného vína. ….“       

    Takže usmíření na konec. Nejsilnější mi příjde moment, kde chytrá autorka ironizuje nekončící všudypřítomnou kritiku Ameriky. Předstírá, že si myslí že je pravdivá, ale zároveň jí štve. Jenže pravda je, že Američani vlastně netuší, co všichni na nich maj. Prostě si na to pálení vlajek v telce zvykli. Z jejich a i našeho pohledu nějakej střed kultur prostě nic neznamená (kdo z nás kdy pochopil co to vlastně je?). A že se po celym světě pohybuje množství amerických „byznysmenů” korumpujících vlády (oni to můžou mít za normální lobbying), aby mohli skupovat pozemky a uzavírat podezřele výhodné smlouvy na těžbu ropy, to prostě neni vidět.    

    Proto, když po útoku na dvojčata byli všichni zmatení, co se vlastně stalo, musel G.W.Bush příjít s konceptem osy zla, aby lidem alespoň něco vysvětlil. Udělali to, protože jsou zlí. Jak tohle mohl prodat?